Slibovaný mezinárodní turnaj se již pomalu blíží. Za účasti osmičky týmů z různých koutů Evropy se tak od 8. do 10. února uskuteční v pražském areálu HAMR-Sport unikátní projekt, jelikož zimní soutěže v plážovém fotbale se na našem kontinentě příliš nehrají. Můžeme již prozradit, že jedním z účastníků bude rovněž nedávno založený český klub BS Bohemians 1905, v jehož dresu se objeví i útočník Jan Koller, jedna z ikon novodobé historie českého fotbalu a rekordman v počtu střelených branek v dresu národního týmu. Jan Koller se tak dočká vytoužené premiéry v tomto dynamickém sportu před domácím publikem. Dosud si jej měl totiž možnost vyzkoušet pouze v zahraničí.

1. Jak se těšíte na únorový turnaj v plážovém fotbale?
Těším se moc. Je to pro mě něco nového. Na druhou stranu mám i trošku strach, protože nemám s plážovým fotbalem příliš mnoho zkušeností. Snad mě spoluhráči pomohou.

2. Co víte o tomto sportu? Vyzkoušel jste si jej již někdy dříve?
Občas kouknu na plážový fotbal v televizi. A uplynulé léto jsem měl možnost se účastnit turnaje v St. Trophez. Pokračování rozhovoru uvnitř článku.
Byla to pro něj velmi úspěšná sezona. Jako kapitán české reprezentace dovedl své spoluhráče do vyřazovacích bojů kvalifikace o postup na MS 2013, do Promotion Final Evropské ligy či k vítězství na turnaji v Rakousku. Letos nastoupil k 13 zápasům a vstřelil v nich devět branek. Svými výkony si řekl o angažmá v italské lize a společně s Martinem Bočkem se stali prvními českými hráči, kteří si zahráli v některé z prestižních zahraničních lig. S Mare di Roma pak vybojovali osmé místo v soutěži. Dařilo se mu i na klubové úrovni u nás. S týmem Ladronky vyhrál Superligu a Český pohár. Naším respondentem byl Martin Chalupa.

Úvodem gratulace k Vašemu premiérovému prvenství v anketě o nejlepšího českého plážového fotbalistu. Považujete letošní sezonu za svou dosud nejlepší?
Asi ano. Myslím, že je to tím, že oproti předchozím sezonám jsme trávili mnohem více času tréninkem na písku a také jsme absolvovali více turnajů. Na všech hráčích bylo vidět obrovské zlepšení.

Která vzpomínka se Vám vybaví jako první, když se ohlédnete za letošní sezonou?
Často se mi vybavuje letošní kvalifikace MS. To jak jsme přehráli favority skupiny Francii a Rumunsko. A potom prohra v osmifinále s průměrným Maďarskem, které nás vyřadilo z dalších bojů o účast na MS na Tahiti.

Jaká byla Vaším okem kapitána letošní reprezentační sezona. Dá se vystupování českého týmu brát jako úspěch?
Jsem přesvědčen, že letošní sezona byla povedená. Vyhráli jsme turnaj v Rakousku, kvalifikovali jsme se do finálového turnaje Evropské ligy, odehráli jsme řadu skvělých zápasů.
... pokračování rozhovoru uvnitř článku ...
Svým výkonem v reprezentačním dresu si dva čeští hráči Martin Boček a Martin Chalupa řekli o angažmá v italské Serii A. O posledním červencovém víkendu si tak připsali své premiérové starty v dresu klubu Mare di Roma, kterému pomohli k postupu do srpnové play-off. Oběma českým hráčům jsme po návratu do České republiky položili několik otázek.

Jak hodnotíte své úvodní vystoupení v Serii A?
Martin Boček: Myslím, že můžeme být oba dva se svým vystoupením spokojeni.
Martin Chalupa: První zápas jsme se seznamovali s novou taktikou. Na rozdíl od naší ligy jsme hráli pouze s jedním klasickým obráncem, další dva krajní hráči (můj post) měli na starost celou svoji stranu, jak dopředu, tak dozadu. Útočník víceméně nebrání, pouze obléhá prostor před gólmanem a po ztrátě se zatáhne na svoji polovinu hřiště. Myslím, že já i Martin Boček jsme předvedli služné výkony. Vedení i spoluhráči byli s naším výkonem spokojeni a nabídli nám další spolupráci.
Na turnaj do rakouského Lince odcestoval český tým i s několika nováčky. Jedním z nich byl útočník Braníku Ivan Merta. Hned úvodní zápas proti Maďarsku se mu vydařil báječně, jelikož k výhře nad velkým rivalem přispěl třemi góly. Skvělou střeleckou formu si podržel i pro finále se Slovenskem, ve kterém vstřelil vítěznou branku. Při své reprezentační premiéře si tak připsal i první individuální úspěch, když se stal nejlepším střelcem turnaje a rozhodně si tak řekl o další pozvánku do reprezentace. Fotbalistu týmu FC Zličín, kterého k plážovému fotbalu přivedl jeho kamarád a reprezentant Tomáš Robb, jsme tento týden vyzpovídali pro náš web.

První start za národní tým a hned hattrick, který pomohl k výhře nad Maďarskem. Lepší debut jste si asi přát nemohl?
Šlo pro mě nejenom o první zápas za národní tým, ale také o první odehraný zápas v plážovém fotbale, který měl vyšší úroveň. Tak i když jsem byl ze začátku na hřišti trochu zmatený, vstřelené góly mně určitě pomohly se uklidnit.

Na turnaji jste vstřelil celkem čtyři branky, bohužel však zápasy nebylo možné sledovat na internetu. Zkuste tedy českým fanouškům popsat všechny své branky proti na turnaji.
První gól jsem dával hlavou z dlouhého míče. Čekal jsem, že do mě brankář vletí, ale místo toho zůstal stát na místě a míč mu prošel, tuším, mezi nohama. U dalšího vyjel Robinho (Tomáš Robb) s míčem po lajně a dobře střílel levou nohou, já stál před brankářem a i pro mě trochu záhadně se mi povedlo tečovat míč hokejkou do víka. U třetího jsem vyvážel míč, když mě doháněl maďarský hráč, zasekl jsem mu a uklízel á la Thierry Henry ke vzdálenější tyči.
Proti Slovensku to byl gól po souboji u brankáře, kde jsem protlačil míč pod tělem brankáře.
Osmifinálová prohra 3:7 s Maďarskem vystavila stopku úsilí českého národního týmu postoupit na světový šampionát na Tahiti. Náš tým přesto v Moskvě zanechal dobrý dojem a nečekaně získal skalp Francie a Rumunska. Za turnajem se ohlíží kouč národního týmu Michael Lukič.

Český tým začal skvěle, výhrou 6:4 nad Francií, jak jste viděl ten úvodní duel?
Řekli jsme si, že musíme přikrýt Basquaise a Pagise. Tím jak jsme je přikryli, oni vůbec nevěděli, co mají hrát. A vlétli jsme na ně, dali jsme dva krásné góly, tím jsme se dostali do utkání a pak už vlastně byli po celý zápas lepší. Jen tu třetí třetinu jsme byli trošku zatlačení Francouzy. Ale tam jsme to ustáli a výborně zachytal Víša. (Petr Víšek)

Překvapil vás samotného tak impozantní vstup do turnaje?
To jsme nečekali takový vstup. Byla to nejhorší skupina. Co jsem se bavil s trenéry ostatních týmů, tak říkali, že je to skupina smrti. Švýcaři tam chválili Estonce, že nehrají sice plážák, ale jsou hrozně důrazní. To se potvrdilo. A Rumunsko nás sice mělo přečtené, ale vítězství s Francií nám dodalo sebedůvěru, tak jsme je smázli také.

Byly si zápasy s Francií a Rumunskem podobné?
Abych pravdu řekl, tak byly jedno a to samé. My jsme na soupeře vlétli a ve druhé třetině si udělali dostatečný náskok, který jsme ve třetí třetině kontrolovali. My jsme měli, dá se říct oba zápasy první a druhou třetinu nadstandardní. Třetí byla vždy v režii soupeře, ale když člověk vede, tak poté pasivně brání, což je normální.

Naopak duel s Estonci příliš vydařený nebyl, prohráli jste 2:3. Nedošlo k mírnému podcenění soupeře?
Já si nemyslím, že to bylo podcenění. Spíše to byla příprava na osmifinále a hráči si dávali pozor, aby se jim nic nestalo. A to byl ten největší problém, protože tam došlo ke dvěma zraněním. V obou případech na noze. Estonci do toho šli dost ostře, bylo to vidět i na fotkách, že jsme stále byli v nějaké při se soupeřem. Nesoustředili jsme se na daný zápas a už byli myšlenkami v osmifinále.
... pokračování rozhovoru uvnitř článku ...
Cenné tři body si na své konto připsal český tým v úvodním utkání základní skupiny kvalifikace o postup na světový šampionát. Mistry světa z Francie přehrálo národní mužstvo po skvělém výkonu 6:4.
O zhodnocení vítězného duelu jsme požádali kapitána týmu Martina Chalupu. „Tak myslím, že hlavní bylo, že jsme podali týmový výkon. Nemáme v týmu výrazné individuality a táhneme za jeden provaz. Samozřejmě mě dnešní výhra moc těší.“
Za favority skupiny všichni považují Francouze a Rumuny, kteří dnes přehráli Estonsko 5:3. „ Věděli jsme, že máme skupinu smrti a že pokud chceme pomyslet na postup ze skupiny tak musíme dělat body i s týmy z první osmičky.“
Martin Chalupa se ukázal jako správný kapitán a výhru podpořil dvěma trefami. Ta první ve 23. minutě přitom byla trochu kuriózní. „ První jsem dal přímo z rohu, viděl jsem špatně postaveného bránícího hráče, tak jsem to zkusil a padlo to tam. Druhá branka byla z trestného kopu. Trenér mi dal důvěru a já si na podobné standartky věřím. Kopl jsem to plackou k tyči a bylo to tam. Nicméně bych chtěl zdůraznit, že je úplně jedno, kdo dá branky, jsme tým a jdeme si za svým cílem.
Už zítra v 9 hodin ráno čeká výběr Martina Chalupu a jeho spoluhráče další těžký zápas proti Rumunům. „Máme to dobře rozehrané a musíme ke každému utkání přistoupit stejně jako dnes s Francií. Teď máme Rumunsko, a pokud budeme hrát tak jako dneska, tak budeme určitě vyrovnaným soupeřem a můžeme pomýšlet na výhru.“
Na velké oslavy cenné výhry tedy není čas, už ráno se začíná od nuly. Český kapitán přesto ještě připojuje děkovná slova: „ Ještě bych chtěl poděkovat klukům za skvěle odvedenou práci a realizačnímu týmu, který se o nás tady stará.“
Český národní tým míří do Moskvy, kde ho v základní skupině kvalifikace o postup na světový šampionát v příštím roce na Tahity čekají silné výběry Francie a Rumunsko a také nevyzpytatelné Estonsko. K oporám výběru Michaela Lukiče by opět měl patřit Jaroslav Kovařík (na fotce ve žlutém rozlišováku), od nadcházející sezony fotbalista divizního nováčka TJ Spartaku Chrást.

Jak a kdy jste se dostal k plážovému fotbalu a do národního týmu?
Je to asi pět let, kdy se udělalo na Rapidu na Lopatárně v Plzni hřiště pro plážový fotbal a hrálo se tu mistrovství republiky myslím. Český národní tým se zrovna chystal do Atén na Evropskou ligu. Já jsem hrát za kluky z Rapidu a trenér si mě vybral do Athén. Tam se nám kupodivu podařilo postoupit, což byl v té době obrovský úspěch, když jsme porazili vicemistry Evropy Ukrajinu a Německo a postoupili do evropské tour. Dva měsíce jsme objížděli asi 6 nebo 7 turnajů a utkali jsme se s těmi top týmy v plážovém fotbale, což byla obrovská škola. Bylo to náhlé, ale dostal jsem se tam a byl jsem za to rád.

Čím vás plážový fotbal tak zaujal?
V plážovém fotbale se děje akce za akcí, člověk střílí přes celé hřiště, z půlky, trestné kopy, padá hodně branek. A to mě jako hráče ofenzivního, který střílí rád branky, musí bavit. Jsou tam vysoké nároky na techniku, protože se hodně hraje vzduchem, zakončení je často krkolomné, takže asi to.
... pokračování rozhovoru uvnitř článku
Český národní tým čeká po Evropské lize v Itálii další důležitý turnaj. Od neděle 1. července se představí v Moskvě v kvalifikaci o postup na světový šampionát v příštím roce na Tahity. Na několik otázek nám před turnajem odpověděl reprezentační obránce Michal Kubice, devětadvacetiletý hráč německého VfB Auerbach.

Jak se těšíte do Moskvy na kvalifikační turnaj?
Na turnaj do Moskvy se těším moc, obzvlášť když jde o kvalifikaci na MS 2013. Bohužel loni jsem kvůli povinnostem v mateřském klubu nemohl do stejného dějiště letět na EBSL Superfinále, což mne velmi mrzelo. A kvalifikace na MS mne minula úplně. O to víc se do Ruska těším teď.

Co říkáte na los? (Francie, Rumunsko, Estonsko)
Popravdě z něj moc radost nemám. Francie i Rumunsko se řadí mezi velmi kvalitní týmy, které mají ve svých řadách spoustu výborných hráčů. Ať už je to za Francii Jérémy Basquaise či Mickael Pagis nebo v celku Rumunska bratři Poustecaové nebo bratři Maciucové, kde hlavně druhý z bratrů Marian "Maci" Maciuca je velice nebezpečný. Obě země také v porovnání s ostatními týmy hrají spíše silový a bojovný beachsoccer, což je pro každého soupeře velmi nepříjemné. Co se týče Estonska, tak jejich tým je pro mě velkou neznámou. Na okruhu EBSL jsem se s nimi nikdy nesetkal, takže se necháme překvapit, jakou taktiku si na nás do kvalifikace připraví a s čím na nás vyrukují. Určitě nás ale nečeká nic lehkého a budeme se muset poprat o každý bod.
 ... pokračování rozhovoru uvnitř článku
Druhé místo obsadila česká reprezentace v plážovém fotbale v kvalifikačním turnaji Evropské ligy divize B v italském městě Terracina. Svěřenci Michaela Lukiče na úvod přehráli Norsko 7:0. O celkové prvenství je připravil smolný závěr druhého duelu s Maďarskem, ve kterém inkasovali 7 sekund před koncem gól na 3:4. V posledním zápase zdolali poprvé v historii Bělorusko a po výhře 2:1 mají stále naději na postup do další fáze jako nejlepší celek ze druhých míst. Po návratu z Itálie jsme vyzpovídali kouče českého národního týmu Michaela Lukiče.

Panovala v českém týmu spokojenost s turnajem?
S druhým místem je spokojenost, ale s prvním by byla větší. Tam jsme, jak já říkám, profrcali začátek utkání s Maďarskem. Pak jsme jim nepůjčili balon a v posledních sekundách jsme inkasovali, jinak jsme Maďary měli na lopatě. Na Nory jsme vlétli, že nevěděli, co se s nimi děje. A stejný scénář se opakoval s Běloruskem, také jsme je k ničemu nepustili a gól, který jsme dostali, byl vyloženě náhodný, odražený od písku. Jinak si myslím, že kluci zahráli až na ten zápas s Maďarskem velmi dobře.

Jak velké bylo zklamání po porážce ve druhém utkání s Maďarskem, kde jste inkasovali sedm sekund před koncem? Co se tam stalo v závěru zápasu?
V tom závěru jsme hráli přesilovku čtyři na tři. Měli jsme tlak, gólové šance, ale nedali jsme. Pak jsme vystřelili, náhodně se to odrazilo od jednoho z Maďarů a Sali (pozn. Michal Salák) neudržel, jak se říká, nervíky a na půli ho zmydlil. A bohužel on to trefil (pozn. Besenyei) přímo do víka. To se povede jednou za život. Naše zklamání bylo veliké a Maďaři slavili, jako kdyby vyhráli mistrovství světa.
Trenér Radek Votípka zveřejnil širší nominaci na přátelská utkání ve Švýcarsku. Nechybí v ní ani dvacetiletá studentka pedagogické fakulty ZČU v Plzni Tereza Myslíková. Hráčka prvoligové Viktorie Plzeň vloni v dresu Votep teamu vyhrála první ligu a na letošním zimním ligovém turnaji vybojovala bronz.

Kdy jste začala s fotbalem a proč?
Jsem z Plzně a rovnou jsem začala na Rapidu. K fotbalu mě přivedl můj bratranec, který je také fotbalista.

Kdo je vaším fotbalovým vzorem?
Můj první velký vzor byl Ronaldinho, teď je pro mě megahvězdou Fabregas z Barcelony.

Hrajete fotbal za plzeňskou Viktorii, kteří její hráči vás upoutali při tažení ligou a Ligou mistrů?
Petr Jiráček, byl to pro něj raketový start, v lize i v Lize mistrů. A teď má vynikající angažmá ve Wolfsburgu.



 
Polská kometa. I tak by se dal označit Pawel Friszkemut (25 let), který se bleskovým nástupem zařadil mezi střelecké opory polského národního týmu. Zejména vstup do letošní sezóny byl skvělý. Nejdříve se s týmem Polska probojoval do finále OBSL v Petrohradu, kde byl zároveň vyhlášen nejlepším hráčem turnaje i díky šesti vstřeleným brankám. O týden později s polským týmem vybojoval pátou příčku na Euro Cupu (více zde), k čemuž přispěl třemi góly. V dubnu dostal příležitost si zahrát za Krondshtadt Baltiysk, tým z Kaliningradu reprezentoval na druhém letošním turnaji OBSL, kde si opět nevedl špatně (více o turnaji zde). O nominaci do polské reprezentace si řekl svými výkony v dresu klubu Hotel Continental Krynica Morska, s nímž v roce 2011 skončil na čtvrtém místě v polském šampionátu.

Jak hodnotíte svůj výkon na dubnovém turnaji OBSL?
Turnaj, kde jsem hrát za tým z Kaliningradu, považuji za úspěšný. Měli jsme velice těžkou skupinu, kde jsme hráli s týmy IBS Petrohrad a Dynamo Moskva, které se později potkali ve finále. Když jsme hráli o deváté místo, tak jsme porazili ruský tým Keystone Petrohrad 9:3 a Maďarsko 5:2. Jsem rád, že jsem si mohl vyzkoušet tamní hru v ruské lize.
Zbýval rok do začátku loňského světového šampionátu, jehož hostitelem bylo italské město Ravenna, a u reprezentačního týmu pořadatelské země došlo k výměně hlavního trenéra. Po sérii nepřesvědčivých výsledků italského národního týmu byl v červenci roku 2010 do této funkce jmenován bývalý tamní reprezentant v plážovém fotbale Massimiliano Esposito. Po jeho příchodu došlo k poměrně výrazné obměně italského národního týmu. Jedním z těch, kteří v něm však zůstali je útočník Paolo Palmacci (27 let). Tento hráč prožívá úspěšné období své kariéry, v italské lize dosáhl v loňském roce se svým týmem Feragnoli Terracina poprvé na titul, k čemuž dopomohl z pozice nejlepšího střelce. Střelecky se mu daří i v reprezentaci, na loňském světovém šampionátu byl se sedmi góly nejúspěšnějším kanonýrem italského výběru. Exceloval zejména ve čtvrtfinále proti Salvadoru, ale bohužel ani jeho čtyři branky na postup nestačily a tak se Italové do semifinále nepodívali.
Jedním z nováčků v reprezentačním dresu České republiky, kteří se představili v loňském roce, byl i Tomáš Robb. Svou premiéru si odbyl na turnaji v Moskvě a nebyl to debut zrovna nejšťastnější. Český tým tehdy prohrál s Běloruskem 2:6. Při svém druhém zápase za reprezentaci si Tomáš Robb připsal svůj první gól za národní tým, bohužel jím jen mírnil vysokou prohru s Tureckem. Od té doby nechyběl v sestavě českého týmu v žádném z následujících zápasů a měl tak možnost si zahrát na turnaji v Praze. V ligových soutěžích plážového fotbalu je hráčem týmu Braník, který loňskou sezónu zakončil třetím místem v 1. lize.

Jak hodnotíte svůj výkon na únorovém turnaji v Praze, kde český tým obsadil druhé místo?
Určitě to mohlo být lepší, hlavně chyběly góly. Hrál jsem ve čtyřce s klukama, co spolu hrají za Ladronku, takže mají zažité signály a pohyb po hřišti. V tomhle mám mezery a musím to od kluků odkoukat a nechat si poradit.
V roce 1982 si Alex Krysl sbalil kufry a společně se svojí ženou Leou opustili tehdejší komunistické Československo. Novým domovem se jim stalo malebné Švýcarsko, ve kterém společně žijí již 30 let. Začátky v nové zemi nebyly lehké, ale jak Alex Krysl podotýká, ve dvou se to lépe táhne. Manželé Kryslovi spolu mají dvě děti, Andre a Adrienne. Přičemž dcera Adrienne se věnuje plážovému fotbalu a svými výkony se propracovala do švýcarského národního týmu. Alex Krysl se v prostředí plážového fotbalu rovněž pohybuje, působí v něm jako sponzor. Švýcarskému reprezentačnímu týmu žen rovněž pomáhal s organizačními záležitostmi při jeho loňské cestě do Prahy. Proto jsme se jej poptali na pár otázek z prostředí švýcarského plážového fotbalu.
Dnes Vám přinášíme druhou polovinu rozhovoru s Michaelem Lukičem, hlavním trenérem mužské reprezentace.

Během akce Beachsoccer Nations Cup Praha 2012 byl čas i vyzpovídat hlavního trenéra českého národního týmu Michaela Lukiče. S ohledem na celkovou délku rozhovoru jsme se rozhodli, že rozhovor rozdělíme na dvě části. V dnešní části se můžete dočíst, jak Michael Lukič hodnotí výkony českého týmu za rok 2011, s jakou vizí vstupoval do pozice hlavního trenéra a co bude hlavním cílem pro český národní tým pro rok letošní. Úryvky tohoto rozhovoru bylo možné již zaslechnout na rozhlasových vlnách stanice Český rozhlas (v rámci pořadu Sportžurnál).

V první polovině loňského roku jste byl jmenován novým trenérem české mužské reprezentace. S jakou vizí jste do této funkce vstupoval?
Moje vize je vybudovat tady profesionální ligu plážového fotbalu, tak jako je to ve světě, nebo amatérskou ligu, ze které by se hráči dostávali do reprezentace. Aby to byli hráči, kteří budou brát reprezentaci jako odměnu. A ne aby to bylo tak jako doposud, kdy hráči hrají velký fotbal, pak futsal a z futsalu chodí na plážový fotbal. Chtěl bych vytvořit základnu specialistů na plážový fotbal.
Jediným nováčkem u reprezentačního týmu nebyl v rámci akce Beachsoccer Nations Cup žádný fotbalista, nýbrž nový asistent reprezentačního trenéra, kterým je od začátku tohoto roku Mgr. Michal Rukavička. S trenérem Michaelem Lukičem se zná ze svého angažmá ve Spartě Praha, kde oba působí u mládežnických týmů. S Michalem Rukavičkou jsme si tak popovídali o jeho úkolech u reprezentačního týmu, ale i o jeho dalších aktivitách mimo plážový fotbal.

Co máte u národního týmu na starost?
Trenérem Michaelem Lukičem jsem byl požádán o spolupráci, kterou jsem velmi rád přijal. Úkolů mám u reprezentace mnoho. Jako fyzioterapeut se starám o hráče po zdravotní stránce před i po zápase, hráče připravuji v tzv. warm up fázi, kdy se cíleně snažím tělo sportovce připravit na zátěž a poté jdou s trenérem na balón. Dále připravuji pití a nesmí samozřejmě chybět ani vytváření pozitivní atmosféry v týmu doplněné o nějaké to hecování :). Víceméně jsem tedy taková ta „holka pro všechno“, aby se mohl hlavní trenér soustředit na svou práci a coaching.
Ital Massimiliano De Celis, obdivovatel práce českého trenéra Zdeňka Zemana, se k plážovému fotbalu poprvé dostal v roce 2006. V minulosti již působil u německého národního týmu, nyní jej cesty jeho profesní kariéry zavedly k národnímu týmu Maďarska, jehož hlavním trenérem je od roku 2010. Maďarský tým pod jeho taktovkou došel do čtvrtfinále kvalifikace o postup na MS 2011 (od postupu Maďary dělil jediný gól) nebo k vítězstvím na třech menších akcích (Linec 2010, Linec 2011, Praha 2012). O prvenství v Praze rozhodlo vítězství maďarského týmu nad Českou republikou v poměru 4:2. Po tomto zápase jsme italskému trenérovi položili pár otázek.

Jak jste spokojen s výkony svého týmu na turnaji?
Je důležité, že jsme se zde mohli připravovat na kvalifikaci o postup na mistrovství světa, která bude v červenci, tak abychom se na ní představili v nejlepší fyzické, technické i mentální síle. Proto bylo důležité, že jsem zde vyzkoušel patnáct hráčů. Po prvním zápase s Rakouskem jsem nebyl příliš spokojen, po tom druhém s Českou republikou už to bylo o něco lepší.
Michal Božík opustil velký fotbal a již se věnuje pouze plážovému fotbalu. V polovině února vedl z pozice kapitána slovenský národní tým do bojů v rámci 1. ročníku soutěže Beachsoccer Nations Cup Praha. Slovenský tým v Praze nejdříve podlehl tomu českému 4:8, v boji o 3. místo pak těsně podlehl Rakousku 3:4. Michal Božík je členem slovenského národního týmu již od roku 2008 a pamatuje tak účast Slovenska v kvalifikačních bojích o postup na mistrovství světa v letech 2008 i 2010. V České republice se však představil i na klubové úrovni, letos v lednu se objevil v dresu svého nového týmu Artful BSC. O minulosti, současnosti a budoucnosti plážového fotbalu jsme si s ním popovídali během akce Beachsoccer Nations Cup Praha.

Jaká je aktuální situace ohledně vývoje plážového fotbalu na Slovensku?
Je to velmi náročné. Když jsme začínali, což bylo tuším v roce 2008, tak u nás nastal velký boom. Podařilo se nám získat sponzora, v podstatě jsme mohli organizovat i mezinárodní turnaje jako byl Beach Soccer Danubia Cup, mohli jsme odjet na kvalifikaci o postup na mistrovství světa, pořádali jsme mistrovství Slovenska, které bylo nejdříve jen v Bratislavě, ale následně jsme jej rozšířili na celé Slovensko. Měli jsme hřiště ve Veľkom Mederi, což je západ, ve Zvoleně, což je střed a v Zemplínskej Šírave, což je na východě. Potom se stalo to, že náš generální partner kvůli krizi odstoupil od smlouvy. A my jsme zůstali bez podpory i bez financí, jelikož před tím jsme neměli podporu slovenského fotbalového svazu. Což znamená, že celý organizační výbor slovenského plážového fotbalu to táhne sám. Teď po změnách, které nastaly na slovenském fotbalovém svazu, kdy se změnilo celé vedení, tak je tam ochota z jejich strany. Ale záleží na tom, jak si dokáže poradit s obtížnou finanční situací. Snaha z jejich strany je, zatím nás zabezpečuje materiálně a uvidíme, jak se to bude vyvíjet nadále. Snažíme se o to, aby u nás plážový fotbal žil, protože by byla velká škoda, kdyby ze dne na den zaniknul.
Když jsme plánovali rozhovor s některým z hráčů týmů Rakouska a Maďarska, účastníků Beachsoccer Nations Cup Praha, nečekali jsme, že by mohl být veden v češtině. A přece se tak stalo. Brankář rakouského týmu Martin Schlögl totiž několik let žije v České republice, a tak již velmi dobře ovládá český jazyk. V minulosti hrál velký fotbal například za týmy Trenkwalder Admira nebo FC Pasching. V roce 2009 si poprvé zkusil i plážový fotbal a svůj debut za národní tým si připsal v přípravném zápase proti České republice, které se hrálo v květnu 2009 v Písku.


V zápase s Maďarskem ostřeloval jen brankovou konstrukci, branku se mu bohužel vstřelit nepodařilo. V nedělním zápase byl podle něj český tým lepší, ale bohužel neproměnil své šance. V reprezentaci těží ze své sehranosti s klubovými spoluhráči, se kterými hraje plážový fotbal již delší čas. Plážový fotbal je pro něj prioritou, upřednostňuje jej před futsalem a velkým fotbalem. Na otázky pro vysílání Českého rozhlasu Plzeň odpovídal Karel Fűrbacher.

Jak hodnotíte nedělní zápas s Maďarskem?
Určitě je to zklamání. Myslím si, že jsme byli lepší. Když se podívám na šance, měli jsme asi přes dvacet střel, ale dali jsme jen dva góly. Maďaři nehráli špatně, ale byli jsme lepší. Je to škoda.

Vy osobně jste se také mohl střelecky prosadit. Třeba v závěru jste měl jednu velkou šanci. Ve víkendových zápasech jste branku nedal. Co chybělo?
Bohužel je to pravda. Za dva zápasy jsem jako útočník nedal ani gól. Nevím, jestli je to smůla, asi nemám štěstí. Poslední moje střela šla do tyče. Góly platí do brány, ne do tyčí.
Velké zklamání na něm bylo po nedělním zápase patrné, český tým byl kousek od vítězství nad silným Maďarskem, které přijelo s početným realizačním týmem. I přes prohru byl reprezentační trenér českého týmu Michael Lukič s výkonem svých svěřenců spokojen a své hráče za předvedený výkon pochválil.

Proč se nepodařilo ve finále uspět?
Trošku zklamání z druhého místa. Měli jsme daleko více šancí, ale neproměňovali jsme jasné tutovky. Rozdíl ve střelbě byl dvacet ku sedmi. Maďaři do čeho kopli, tak jim tam spadlo. Nám to štěstí chybělo, jednou nastřelené břevno, jednou tyč. Vlastně třikrát jsme překonali brankáře soupeře, ale někdo to ještě vyškrábl. Byl to smolný zápas plný šancí, ale neproměnili jsme je.

Zápas byl dobře rozehraný, vedli jste 1:0 a 2:1, ale Maďaři to v poslední části otočili. Docházeli Vám síly?
Nedocházeli nám síly. Před tím, než nám dali Maďaři v poslední třetině gól, tak tam na nás byla jasná penalta. Bohužel rozhodčí to neviděli. V tom pískání obou rozhodčích byl velký rozdíl. Maďaři hráli, neřekl bych nečistě, ale hodně používali ruce, kdežto naši hráči vlastně chybu neudělali, ale byli jsme za ní potrestaní.
Nejlepším střelcem českého národního týmu na akci Beachsoccer Nations Cup byl obránce Jakub Mižár, který vstřelil do sítě soupeřů tři krásné branky. Škoda jen, že řada jeho dalších příležitostí brankou neskončila. Po sobotním zápase se Slovenskem jsme obránce mistrovského Plzeň Teamu krátce vyzpovídali.

Jak by vyznělo hodnocení zápasu se Slovenskem? Splnilo Vaše očekávání?
Určitě, protože my jsme se sešli takřka po půl roce, takže jsme nevěděli, co od toho čekat. Ale vyhráli jsme, takže dobrý.

Soupeř Vás ničím nepřekvapil?
Soupeř hrál v nové sestavě, takže jsme nevěděli co od něj čekat. Slováci byli houženavnatí, takže jsme rádi, že jsme vyhráli.
Po skončení turnaje nám na pár otázek odpověděl rakouský brankář Martin Schlögl.


Před začátkem turnaje byl vyzpovídán útočník české reprezentace Martin Boček.


Dalším respondentem, který nám před začátkem turnaje odpověděl na pár otázek, byl trenér slovenské reprezentace Igor Valent.

 
tv.fotbal.cz/563-sleduj-videoV sekci MÉDIA budete mít možnost vidět rozhovory, reportáže, videospoty a mnoho dalších odkazů týkající se plážové kopané. Jako první Vám přinášíme odkazy na právě skončený Beachsoccer Nations Cup Praha 2012.

sestřih z finálového zápasu Česká republika - Maďarsko 2:4
sestřih ze semifinálového zápasu Česká republika - Slovensko 8:4
Předseda plážové kopané FA ČR Jan Dámec
a kapitán národního mužstva Martin Chalupa ve zprávách Metropol TV
 
čas reportáže 19:58 až 23:35